Začátky divadla v Milovicích
Nástupem nového řídícího učitele zdejší školy v roce 1925 Bohumilem Sahánkem začala v obci činnost divadelní. Nejprve to byla dětská představení žáky školy. V obci již fungoval „Hospodářsko-čtenářský spolek Hanka“ a při ní vznikl ochotnický kroužek.
- 13. prosince 1925 sehrál místní dorost hru "Falešná kočička" v režii učitele Josefa Čurdy a řídícího Bohumila Sahánka. 31. prosince silvestrovská zábava v hostinci u Frydrichů. V tomto roce se sehrálo i loutkové divadlo žáky III. třídy zdejší školy "Kašpárek a zloděj" a hru "Nanynka z Týnce",divadlo vedl učitel František Bidlo.
- 7. března 1926 v hostinci v Bříšťanech děti naší školy předvedly divadelní hru
„Ospaleček“. Je to dětská veselohra se zpěvy a tanci o 4 dějstvích od Marie Pernicové, hudbu složil Fr. Jiroš. Hrálo 14 dětí a družinu princů a princezen, víl, skřítků, lesních žen, dalších 14 dětí.
- 19. prosince 1926 sehrálo zdejší sdružení hru "Ta, již nelze odolat". Byla to první hra na novém jevišti u Frydrichů v čp.1.
- 18. prosince 1927 sehrálo místní sdružení hru "Vpád" v hostinci u Frydrichů čp.1. Každý rok se ve škole konala žákovská besídka. Na pořadu byly písně, tance, recitace a žertovné výstupy.
- 26. února 1928 se sehrála veselohra Josefa Štolby "Staré hříchy", pod vedením učitele Františka Bidla. Děj se odehrává před světovou válkou v Praze. Hrálo tam 9 místních sousedů. Františkem Bidlem bylo založeno „Místní sdružení republikového dorostu“. Toto sdružení bylo členem Erbanova okresu v Hořicích.
- 3. března 1929 sehrál místní dorost vážnou divadelní hru "Smír". V roce 1891 ji napsal Jaroslav Vrchlický z knihy Smír Tantalův. Za čtrnáct dní byla sehrána veselohra "Růžová pouta", divadelní hru napsal Antonín Lokay. Jedná se o veselohru o třech jednáních z roku 1921. V dalších letech kronika hry neuvádí a za války kronika není.
Vedoucí ochotníků a režii her většinou vykonávali řídící učitelé zdejší školy. Začala nástupem řídícího Bohumila Sahánka, pan Emil Štupl,František Kubišta, Josef Nechanický. Mezi tím režii ochotníků dělal také pan Václav Čapek z čp.47, Josef Koudelka čp.22, Josef Zamouřil čp.27, a z Vinice pan Miroslav Jůn. Nápovědu vždy ochotně dělal pan Karel Luštinec čp. 54.
Ochotníci : pan Josef Müller, syn Miroslav Müller, dcera Věra Müllerová čp.11, Anna Lamačová, bratr Josef Lamač čp.20, Anna Lejsková čp.12, Stanislav Ornst, sestra Zdena Ornstová čp.52, Emil Štupl syn čp.8, Zdena Pavlíková čp.59, Eliška Bednářová čp.1, František Šanda čp.26, Ota Chalupa čp.2, František Šanda čp.17, Ludmila Součková čp.1, Hana Ryglová čp.37, František Černý z Ostrova.
V obci byli i muzikanti. Pan Josef Chalupa byl muzikant a hrál v I. Světové válce u vojenské kapely a ten všechny secvičoval. Většinou u Ornstů v čp. 52. Hudební skupina začala hrát od konce roku 1942 : Josef Chalupa čp.2 - trubka,syn Ota Chalupa - housle, Jan Šturma st.- bubeník, Oldřich Šturma - harmonika, Jan Šturma ml. - trombon čp.28, Miloslav Hátle - trumpeta, bratr Jaroslav Hátle - klárinet čp.53, Václav Souček čp.1 - housle, Květoslav Hátle - klárinet, Zdeněk Lánský - klárinet, Bohuslav Brendl - trubka čp.58, Stanislav Ornst - trumpeta č.52, Václav Žilka ze Stračovské Lhoty - harmonika, Vojtěch Hysků z Dohalic – housle. Později ke konci války v roce 1945 začali v kapele hrát oba synové Jana Šturmy, František Knížek čp.14 – horna, Miroslav Müller čp.11 – trumpeta. Zkoušky mívali jednou týdně, a to střídavě v bytech u jednotlivých členů.
Hrávali hlavně při divadlech (tancovat se tehdy nesmělo), která dobře a s elánem režíroval Josef Koudelka a někdy Václav Čapek. V květnu 1945 se hrálo v hostinci u Bednářů při největší slavnosti v Milovicích i v celé zemi. Za účasti sovětských vojáků oslavovali s občany obce dlouho očekávané osvobození. Hospoda byla úplně plná nejen mladých, ale i starších občanů. Kapela se držela ještě nějaký čas i po válce (asi do roku 1955).
Škola každý rok měla představení, kde učinkoval s dětmi i pan Josef Müller. Představení se hrálo v Milovicích v hospodě u pana Bednáře v čp.1, dříve u Frydrichů i v Bříšťanech v hospodě u Melvarů, protože tam hrály i děti z Bříšťan. Za řídícího Františka Kubišty se hrálo i v přírodě, na zahradě Myslivcovi v čp. 33, nebo na školské zahradě. Na Řehákovi ale i na školské zahradě se dělaly každý rok místní, ale i okresní dožínky. Zde hrávala naše milovická kapela, tancovalo se v krojích na národní písničky- bylo nastudováno taneční vystoupení. Od roku 1953 se divadlo a tancovačky dělávaly v hospodě u Milky Krátké v čp. 25. Vybudováním Kulturního domu se veškerá kulturní činnost od roku 1961 pořádala tam.
Divadelní hry :
Z roku 1941 máme fotky z divadelní hry "Třikrát svatba".Divadelní hru roku 1928 napsala Anna Nicholsonová. Hra je o náboženské nesnášenlivosti v rodině žida a katolíka, sehráno devíti ochotníky.
Hrají : Věra Müllerová, Anna Lamačová, František Šanda čp.17, Josef Koudelka čp.22, František Vávra z čp.51.
Rok 1942 nastudovala se hra "Za ranního kuropění", režíroval Josef Koudelka. Hráli František Šanda čp. 17, Anna Lejsková, Věra Müllerová, Josef Koudelka. Autor hry August Hinrichs - jedno jednání, hra jednoho letního rána před domem starosty.
V roce 1943 se sehrála divadelní hra o třech jednáních "Románek krásné cikánky", autor Karel Balák. Hráli Emil Štupl, Věra Müllerová, Eliška Bednářová, František Černý z Ostrova, Anna Lamačová, Jan Šturma, Ota Chalupa. S touto hrou jezdil soubor po okolních vesnicích, v Sukoradech, v Bříšťanech a v Třebnouševsi. 23.5. 1943 vystupoval v Lukavci.
Roku 1944 nastudovali hru "Zorka" , kterou napsal Ota Minařík a režíroval Miroslav Jůn z Vinice. Je to dívčí román z roku 1934, z knihy "Zorka dobývá štěstí". Jezdilo se s ní do okolních obcí. Například do Sukorad, Silvárův Újezd, Petrovičky. Hráli : Miroslav Jůn, Josef Koudelka, Václav Včeliš čp.38. František Kubišta, Anna Lejsková, Zdena Pavluková čp.59.
Roku 1945 byla nastudována hra "Pytel neštěstí". Hru roku 1936 napsal Ruda Nižkovský, je to fraška o třech jednáních : lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše. Hráli : Emil Štupl, Josef Lamač, Anna Lamačová, Věra Müllerová, Hana Ryglová, Jaroslava Ryglová čp.37. Miroslav Müller.
Roku 1946 se sehrála hra "Prach a broky", režíroval Václav Čapek. Hru napsal Václav Bárta, je to myslivecká fraška o třech jednáních.
Hráli : fotka divadelního souboru první řada zleva Václav Čapek, Hana Ryglová čp.37, František Šanda čp.17, Ludmila Součková čp.1, Miroslav Müller. Druhá řada Vladimír Včeliš, Štefan Adamec, Anna Lejsková čp.12,Jaroslav Hátle čp.53, dole Jan Šturma ml.
Ještě za války sehrál soubor hru "Paličova dcera".Autor Josef Kajetán Tyl, činohra o pěti jednáních. Hráli : Josef Lamač, Josef Koudelka, František Šanda čp.26, Růžena Řeháková z čp. 43, Věra Müllerová, Anna Lamačová, Václav Ludvík čp. 34, František Šanda čp. 17. Za okupace německou armádou musela být každá hra předložena v německém překladu, ke schválení německým úřadům. Mládež v obci, která z nedostatku jiné zábavy, byla ochotna se divadlu věnovat. Němci divadla povolovali. Taneční zábavy byly zakázané.
Na Mikuláše a na Silvestra se tradičně hrály a zpívaly kuplety, Pan Václav Prýsek starší vypravoval aneknoty. Zpívali Květoslav Hátle s Miloslavou Adamcovou, Stanislav Ornst s Věrou Součkovou, František Černý a Vojtěch Hysků. Pan Miroslav Vávra starší z čp.31 celý rok sbíral příhody a nehody, které se v obci staly a vtipným vyprávěním je o Silvestru použil i ve scénkách a humorném vyprávění. Například kdo a z jakých důvodů ve žních převrátil fůru. Kdo a kde sháněl zatoulané husy, komu uteklo o zabíjačce prase, komu pes zakousl slepice a pod. Ve válce chodili kontrolní úředníci a mělo se vše k jídlu odvádět. Chalupovi v čp.2 schovali živé husy na patro do stodoly, aby o ně nepřišli. Pan Vávra na toto téma udělal humorné vyprávění. Kde se co našlo zapomenuté na poli, na návsi například hrábě, kosa, husy, slepice, králík tak se zabralo a pak na Silvestra dražilo. Vydražené se většinou v hospodě propilo. To byl námět pro pana Vávru.
O masopustu chodily po barácích maškary s muzikou a s ověnčeným vozem žebřiňákem, taženým koňmi. Byly ustrojeny za cikány, komedianty, medvědáři, vojáci, babky a co se kde našlo, tak se vzalo a pak se v hospodě snědlo.
Na máje se jezdilo na koni a s muzikou. U každé chalupy, kde bylo děvče na vdávání stála májka. Tam se zastavilo a hrálo se. Všichni se pak sešli v hospodě. V masce medvěda byl Jaroslav Řehák čp.43.
Také se nelze nezmínit o učiteli Kašparovi, který uměl pěkně malovat, maloval plakáty a výzdobu budov či vozů. Hlavně pěkně zpíval, většinou písně z operet, například od Frimla.
Další hry divadelní se pořádaly už po válce, většinou žáky zdejší školy.
Při Sboru dobrovolných hasičů byl 17. března 1947 utvořen tak zvaný „divadelní odbor“. Viz článek – opis ze schůzí tohoto odboru, „Divadelní soubor v Milovicích rok 1947“. Tento soubor sehrál na pouť 29. června 1947 divadelní představení „Náš Venoušek desátník“.Hru napsal Richard Havelka, je to vojenská fraška o 1 aktu. Sehrál hru s písněmi „Praha je naše“.
Na posvícení 28. září 1947 soubor sehrál hru „Sirotek v Radhošti“. Hru napsal Bohuslav Knebl, vypráví pohádkový příběh. Hráli : Jan Šturma, Ol. Šturma, Zdena Ornstová a další. V této době také vzniklo mnoho srandovních fotografii. Například mužští se přestrojovali za ženské,byly sehrány fotbalové zápasy v maskách a v přestrojení za ženy, sehrál se pohřeb.
- 4. a 5. června 1949 sehrálo žactvo zdejší školy v režii pana řídícího Frant. Kubišty pohádkovou hru „Miluška dítě lesní víly“. Představení proběhlo v zahradě u Frydrichů a také v Bříšťanech. Hru napsal v roce 1932 Jan Kaš, je to pohádka se zpěvy a tanci o 4 jednáních. Čistý výtěžek byl věnován na školní výlet.
- 25. června 1950 se uskutečnilo v zahradě u Frydrichů představení divadelní hry „Sněhurka a sedm mužíků“ od Františka Hrubína. Pohádkovou hru o 7 obrazech sehráli žáci školy pod vedením řídícího učitele Františka Kubišty.
Tradičně každý rok se chodilo a jezdilo vozem s koňmi, nebo později traktorem po okolí. V Ostroměři, Hořicích, Ostrově, Bašnicích, Bříšťanech, Třebnouševsi, Stračově a v Sukoradech. Jeden rok se jezdilo jako s cirkusem, se zvířaty. Na voze byly udělány kotce na zvířata. Koza pomalovaná za tygra, husy, slepice,pes,
malé sele. Vyjelo se ráno a přijelo večer. Většinou hladové a někdy opilé se všichni sešli v hospodě u Krátkých, kde se hrálo k tanci. Někdy muzikanti jeli i na voze s maškary. Jeden rok to bylo cikánské tažení. Další rok byl omlazovací mlýn. Stál na voze tažený koňmi. Také se jelo s katovnou, katem, vojáky, biřici.
Později se upustilo od ježdění do okolních vesnic. Chodilo se zvát jen v Milovicích po domech. Současně se prodávaly lístky na maškarní a vybíralo do tomboly.
- V červnu 1961 sehrálo žactvo milovické školy dětské divadelní představení pohádku "Trpaslíkův
dar“. Hru napsal František Hrabětín, nastudoval a režíroval Josef Nechnický. Hrála se v nově postaveném Kulturním domě a také v Bříšťanech. Viz fotografie:
- Ochotníci připravili v tomto roce dvě estrádní přestavení v Kulturním domě. Pod vedením řídícího panem Josefem Nechanickým sehráli hru od Ladislava Stroupežnického „Naši furianti“. Z této hry se uchoval pouze zvukový záznam.
Po odchodu řídícího Josefa Nechanického se již žádné divadlo nehrálo.
Další fotky jsou ze zvaní na maškarní ples. Divadlo se již nehrálo a veškeré předvádění se, uspokojilo na maškarních plesech a na zvaní na maškarní.
Věra Součková,Helena Vejsová,Eva Vejsová,Bohuna Brendlová,Jitka Vaňková,Věra Nováková
Marie Ornstová,Jarosl. Plášilová,Jana Hartychová,Vendula Kleplová,Libuše Včelišová,Zdena Včelišová
